Omlouvám se, že nestíhám obíhat blogy!

TT: Strach z nejistoty?

27. června 2017 v 17:40 | Joina
Každý z nás se s něčím pere, a je úplně jedno, zdali se snadnou záležitostí, či naopak těžkou fóbií. Někdo se s tím popere ihned, a problém má vyřešen, jiný se pere již pár měsíců, či několik let, a problém stále není uspokojivě vyřešen.

Lze směle říci, že tak je to i u mě.
Co je horší strach nebo nevyléčitelná nemoc? Určitě strach, protože on to všechno zhoršuje a člověk z toho může mít až třeba velké psychické problémy.

Už jako malá holka, jsem více méně, neřešila svůj vzhled. Přelomovým rokem pro mě osobně bylo dosažení 19tého - 20tého roku a chtěla jsem se začít někomu líbit. Od této doby jsem se dennodenně začala prohlížet v zrcadle a hledat na sobě kdejakou chybu či nedostatek, např. prsa, zuby a nos.
V průběhu mého dospívání se kolem mě točilo dosti "potenciálních" nápadníků, a já si říkala, kolik kluků to se mnou myslí opravdu vážně? Ve finále si mé srdce vybojovala upřímná a věrná osoba, kterou popisuji zde.

Rodina, nejbližší přátelé a blogeři, kteří mé osobně znají nebo dennodenně potkávají či sledují můj blog, tak beze všech diskusí potvrdí, že se měním a já doufám, že k lepšímu. A všichni mě berou takovou jaká jsem :)



No nic, vrátíme se zpátky, k tomu, co jsem tu chtěla psát. A to, jestli zvládnu překonat svůj strach. Jak jsem psala, každá holka se chce líbit, jak někomu blízkému, tak i sama sobě :) Nikdy by mě ale nenapadlo jít na plastickou operaci, kvůli nějakým nedostatkům, které se mi moc nelíbí.

Mým největším aktuálním problémem jsou trošku křivější přední zuby, které mě trápí už asi od osmi let, kdy se mi začaly klubat druhé zuby.
Zubaře už nesnáším od malička!!! Vždy na základní škole bývala kontrola jedenkrát ročně. Kde se mi díky tomu bohužel v první či druhé třídě spustila dosti silná krev z nosu. Každý rok jsem tam chodila pravidelně asi do prvního druháku na střední škole. Do té doby jsem měla jinak docela pěkné zuby, sice jsem tam měla jednu či dvě malinké plombičky, ale šlo to. Můj strach mě dohnal k tomu , že jsem k zubaři přestala chodit. A začalo to.
Rok dobrý, možná druhý rok, třetí, čtvrtý... šlo to se zubama z kopce. Kdybych tam chodila, zachránila bych si alespoň dva zuby. Aktuálně už půjdu na čtvrté trhání a není to pro mě vůbec příjemné.
Před měsícem jsem měla jít na vrtání jednoho pravého zubu a doktorka mě objednala až na srpen, z důvodu velké práce a dovolené a pár dní po tom mě rozbolela celá levá strana čelisti. Bolí to dost a sahá to až do hlavy, že díky tomu občas nemohu spát, proto hledám vhodného zubaře, který by se mi tam nakoukl a zjistil, proč to bolí.
Jako jediná zubařka, kterou navštěvuji, ví, co se mnou, proč jsem z toho vyděšená a jak se má ke mě chovat. A i když jsem už dospělá, mám strach, jak by se mnou zacházeli ti jiní zubaři a jestli by mi dali čas se nadechnout nebo polknout. Pochopil by to i někdo jiný? Mám z toho velké obavy jako malé dítě... :)

V další řadě tu jsou ty moje křivější zoubky se kterýma se peru už sedmnáct let. A chtěla bych to změnit.
Pamatuji si, že když jsem chodila na základní školu druhého stupně, tak mi taťka jednou řekl: "Nech si ty zuby opravit teď, budeš potom hodně litovat, nezapomeň." Což moje odpověď zněla v tom smyslu, že mi to je jedno, ale v duchu jsem věděla, že toho budu litovat.
Vystřídala jsem aspoň čtvery vyndavací rovnátka. Jeden zásadní problém - nechtěla jsem je nosit, protože mi byly všechny nepříjemné, vadilo mi, že mám něco navíc v puse, blbě se mi z toho polykalo. No strašně divné nepopsatelné pocity, ze kterých mi bylo divně. Dříve mi to bylo vcelku jedno, ale teď už bohužel ne a na "staré kolena" se se sebou pokouším něco dělat. Co mi odbilo dvacet, jsem skrz zuby nešťastná. Budu se muset překonat, abych dostala rovnátka na stálo a všechno vydržela. A dokázat, že z toho nemám strach i za předpokladu, že ze všech doktorských náčiní mi běhá mráz po kůži.

Často mívám strach z neznámého, jak vyzkoušet něco nového tak i navštívit nové místo.
Neznámých věcí bychom se neměli bát, ale postavit se jim a když se nám na tom něco nelíbí, pořádně se s tím poprat!
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jarda Jarda | 27. června 2017 v 17:52 | Reagovat

Joino, napsala jsi opravdu hezký a zajímavý článek :-) Obdivuji Tě, že jsi dokázala napsal o svých problémech se zuby - já bych to nedokázal! :-) Líbí se mi, že jsi se ke svému problému postavila čelem a hodláš s tím konečně něco dělat resp. vyřešit :-) Držím Ti pěsti, ať se maximálně zadaří! :-)

2 D D | Web | 27. června 2017 v 19:16 | Reagovat

No tedy, jak to čtu, jsem rád za svoje zuby. Zubaře jsem se nikdy nebál, ale potom na škole začala pracovat nová zubařka, která byla věčně opilá, raději jsem k ní přestal chodit. U zubaře jsem pak nebyl deset let a pro svoji první plombu jsem si šel ve dvaadvaceti letech, když mě začal bolet zub. Hezká mladá zubařka mi pustila Rammsteiny a zub vyvrtala. Byl jsem spokojen a ještě jsem se dozvěděl o zubní hygieně a mezizubních kartáčcích. Od té doby čistím jako divý a letos mě čeká pátá plomba. :D Ale rovnátka si upřímně nedovedu představit s mým dávivým reflexem.Každopádně, aby to nevypadalo tak vesele, mám se prý těšit na řezání půlky pusy kvůli moudráku, který ještě naštěstí neleze, ale je podle rentgenu naprosto křivě a pokud se začne tlačit ven mohl bych přijít o několik spodních zubů.

3 D D | Web | 27. června 2017 v 19:17 | Reagovat

A naopak moje přítelkyně byla u zubaře pravidelně možná až více než pravidelně celý život a skončila se zánětem okostnice a rozvrtanou půlkou pusy, protože pan zubař si stavěl dům a vrtal i co neměl. Teprve teď ve třiceti jí dávají všechno dohromady na speciální klinice a už do zubů vrazila okolo čtyřiceti tisíc korun. Ale aspoň může už konečně normálně jíst a nebrečí po nocích v bolestech.

4 Eliss Eliss | Web | 27. června 2017 v 19:25 | Reagovat

Rovnátek na pevno se neboj, dá se na ně rychle zvyknout - akorát mi vadilo že nemůžu žvýkat žvýkačky. K zubaři chodím dvakrát ročně - mám z nich také hroznou fobii, ale vždy to nějak přetrpím :)

5 Fredy Kruger Fredy Kruger | 27. června 2017 v 19:46 | Reagovat

" Já vyběh´ jsem do města, zapomněl boty !

Ten pocit !!!  ten pocit nejistoty !
Je mi  hůř , nežli praseti!

Představte si , to napětí,
když budu například  museti
... jíti po horkém  asfaltu!

... a nebo :  když někdo by  nasral tu ??
... a šlápl bych do toho  já  zrovna ???"
... Samm Hnida  se pátrajíc  narovnal
a šeptá si slova  ta, varovná :

" Nesmíš  bos  šlápnouti  do howna !!
co jich je naseto vůkol  tu ...všady !!"

Muž padl !!!  a křičí :  " Už je to tady !!!"
... podřepl,... howno si prohlíží ...

Tu strážník !  se najednou přiblížil !
Vyskočil v maskáčích  ze  ohrady !

" Jááá... celý den číhám... ty  wisral  ses  tady !!
Půjdeš teď se mnou ... ano !  ty !"

Muž protestuje :  " Mám kalhoty !
... ty ku sraní  stáhout  jest potřeba ?!!"

" Ty přes kalhoty  srals  skrzevá !"

" Já zapomněl boty...  jááá  uklouz  tu bosý".....

"Jdeš se mnou !!"  Strážník je neúprosný !

6 Kitty Kitty | Web | 27. června 2017 v 19:50 | Reagovat

[2]: Takto - trhání jakéhokoli zubu je nepříjemné hlavně očekáváním bolestí, řezání a různých hrozeb z řad "radilů", kteří si třeba nenechali dát injekci. Psala jsem o tom na svůj blog, jak jsem si šla s hrůzou nechat vytrhnout první a jediný zub moudrosti. Ani jsem o tom nevěděla. Hrůzné scénáře teď už neplatí, neboj se toho a vůbec už ne dopředu. Jsou dobré metody a doktoři, kteří "trhají" s podporou psychiky a najednou je po problému. Když ven jít musí, tak to neoddaluj, ať máš klid. Přeju ti klidné řešení zubu moudrosti a držím palce ;-)

7 Kitty Kitty | Web | 27. června 2017 v 19:52 | Reagovat

Autorku potěším - rovnání přežiješ a najednou bude po problému. Začneš vidět jiné věci a důležitější, když si dáš zuby do pořádku. Trápení se zuby jednou skončí klidem a hezkým úsměvem :-)

8 D D | Web | 27. června 2017 v 20:24 | Reagovat

[6]: To já se toho nebojím. Nebo minimálně ne té bolesti. Možná tak kolik to bude stát peněz. :D A zatím to ještě nutné není. Jen mi zubařka řekla, že s tím mám do budoucna raději počítat. ;-) Takže žádné odkládání se nekoná. Celkově "odkládání" čehokoli z duše nenávidím.

9 padesatka padesatka | E-mail | Web | 27. června 2017 v 22:13 | Reagovat

Jsi velká holka, nechat si vytrhat zuby jenom ze strachu ze zubaře, to je hloupé. Zuby Ti mají vydržet celý život, dobrý zubař je základ a půjde všechno samo.

10 Čerf Čerf | E-mail | Web | 27. června 2017 v 23:37 | Reagovat

Podle článku si myslím, že s tím strachem to začíná být na dobré cestě.

11 Joina Joina | Web | 28. června 2017 v 12:31 | Reagovat

Tak děkuji za povzbuzující komentáře :)

12 Jarda Jarda | 28. června 2017 v 16:04 | Reagovat

"Masochista" nejsem, takže si se zubařem podávám ruku, jakmile řeším nějaký problém se zubem :-) Vzor pro nikoho opravdu nejsem, neboť vím (jsem vnitřně přesvědčen), že dělám velkou chybu :-( Zuby mám zaplať bohu v pohodě! :-) Čistím si je důkladně a několikrát denně :-)

P.S. Kdyby si od mě chtěl nějaký šmejd, ať zubař či doktor nechat zaplatit výstavbu baráku apod., tak bych mu bez zbytečných okolků přerazil sanici resp. vymlátil zuby z huby! :-(

13 Simona Simona | Web | 28. června 2017 v 16:31 | Reagovat

Moje dcera měla od mala přední špičáky úplně otočený a vytočený. Rovnátka byla řešením, ale dcera chtěla více, takže zuby šly ven a pak se srovnávalo. A dopadlo to skvěle, i když, rovnátka by pomohla stejně. A nic jí nebolelo, zoubky jsou naprosto rovný a v pohodě...

14 Evil Evil | Web | 29. června 2017 v 6:57 | Reagovat

ahoj :) já nemůžu vkládat obrázky, mám plnou galerii už delší dobu :)

15 Jarka Jarka | Web | 29. června 2017 v 8:24 | Reagovat

Neznám člověka, který by k zubaři chodil rád a s nadšením. Mám to stejně a navíc jsi se přesně trefila do situace, protože jsem objednaná na dnešek na půl desátou a už teď mě bolí břicho a jdou na mě mrákoty. :-O

16 Ami Ami | E-mail | Web | 29. června 2017 v 17:48 | Reagovat

Mne nevadí chodiť k zubárke pretože mne vlastne robí len kontroly a zapečaťuje zuby, nič viac. A plus výhoda nemusím ísť v teň do školy. :-D
Btw, nemali ste niekedy pocit, že cudziemu toho môžete povedať ako tomu, koho poznáte?

17 Iris Iris | E-mail | Web | 30. června 2017 v 10:16 | Reagovat

Chodím pravidelně 2x do roka, byly doby, kdy jsem chodila i 4x. Nejdu tam samozřejmě s radostí, ale vím, že musím. Zubař je prostě potřeba.
Co se týče rovnátek, taky jsem je nosívala, ale jen na nasazovací, trvalý bych nikdy nechtěla. Ale asi hodně záleží, jaký člověk má zuby a co je potřeba spravit.

18 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 30. června 2017 v 12:00 | Reagovat

Kdepa se zubamajsem míval dřív problémy, ale teď už řadu let dobré, musím zaklepat...

19 Ji Hei - Fotografie přírody Ji Hei - Fotografie přírody | E-mail | Web | 30. června 2017 v 20:41 | Reagovat

Neboj, rovnátka zvládneš. Můj syn je měl taky (nosil je kvůli jednomu jedinému zubu) a dneska má všechny zuby rovné a v pořádku.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


-- Moji SB :) .........Oblíbené blogy, které velmi ráda navštěvuji --
- Kilari .......... ......... . http://alfirin-v.blog.cz/ .......... ...... http://kreperat.blog.cz/
- Sayuri ........... ........ http://iris-woman.blog.cz/ .......... .... http://jezura.blog.cz/
- Ichi ......... ......... ..... http://pvapenik.blog.cz/........... ........ http://karinlife.com/
- ............ ........... .......... .......... .......... ........... ....... http://willieho-skaza.blog.cz/
- .......... ......... .......... .......... ........... ........... ........... .......... http://pufflie.blog.cz/
- .......... ......... ......... .......... A další blogy ......... ......... ......... .......... ..........

:první blog :Moje ikonka :)