Omlouvám se, že nestíhám obíhat blogy!

Jsem přecitlivělá

11. srpna 2017 v 12:47 | Joina
Už to tak je. Né každý je přecitlivělý, ale já jsem fest. Může to třeba taky vyvolávat můj zdravotní stav, ale já si toho nevšímám. Každý je nějaký. Někdo je méně, někdo ne...

Před dvěma týdny jsem sledovala jeden zcela obyčejný film. Na název si už ani nevzpomenu. Ale chtěla jsem napsat, co mě udivilo. Jedna pasáž, kde syn dostává maturitu, otec byl v práci. Syn mu předávání natočil online na mobil. Otec se díval na video a dojalo ho to až k slzám, že při této události nemohl být.

Mě to tak dojalo, že i mě ukáplo pár slz. I když to byla fiktivní postava, bylo mi jí v momentu líto a z čista jasna se mi začaly objevovat příhody, které se mi staly, kdy se chlapi rozbrečeli.



Říká se, že citlivky jsou ženy a chlapi jsou odolní proti smutku. A chlap, který brečí není chlap. Ale pravda je jiná. Každý se liší, nikdo není dokonalý, ani stejný. Je plno chlapů, kteří ze sebe dělají drsňáky a přitom hlubokou uvnítř jsou takoví citlivci, že to není ani možné. Už jsem se setkala s pár kluky i muži, kteří mi připadali hodně drsní a myslela jsem, že takoví jsou, ale když jsem je poznala více, uviděla jsem, že to nejsou takoví drsňáci, jak to vypadá. Na každým se něco poznamená.
(Šikana na základní škole, vyhození z práce, nehoda, úmrtí domácího mazlíčka či někoho blízkého, je mu třicet a navenek dělá drsňáka a když je doma, roní slzy, že doteď nemá přítelkyni, také ze stresů nebo hodně citlivých vzpomínek...) Je toho prostě moc.

Pokud člověk pláč potlačuje, emoce se mohou somatizovat.

Možná by bylo dobré se jednou za čas svého syna, přítele, manžela nebo dědečka zeptat, jestli ho něco netrápí, popřípadě ho v něčem podpořit nebo ho uklidnit obětím a prostě ho v něčem podpořit a táhnout za společný provaz :)


 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kitty Kitty | E-mail | Web | 11. srpna 2017 v 14:38 | Reagovat

Máš pravdu s tím objetím a dotazem. Bývá to s chlapy těžké, ale nakonce se zjistí, že si nejsou tak jistí, že mají obavy, chtějí pochválit a pohladit...

2 outcry outcry | Web | 11. srpna 2017 v 15:06 | Reagovat

Já to mám stejně, brečím i u animovaných pohádek jako je Sponge Bob :D

3 Danka2 Danka2 | E-mail | 11. srpna 2017 v 16:04 | Reagovat

Zdravím.Musím se smát,jak jsme si podobné ženy.To já bulikuji u všeho a když někdy,tak si ještě vzpomenu na něco u čeho řvu a pak mě je dobře.Jsem,jak když mě propucuje.No a naše miláčky chválit,chvált a zase chválit.A děláme to rády,že??Dana

4 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 11. srpna 2017 v 16:35 | Reagovat

Není pláč jako pláč.
Např. takové krokodýlí slzy...

5 padesatka padesatka | E-mail | Web | 11. srpna 2017 v 18:01 | Reagovat

[1]: Milá Kitty,
je vidět, že jsi zkušená žena...i Joina přes své mládí to pochopila...:)

6 padesatka padesatka | E-mail | Web | 11. srpna 2017 v 18:01 | Reagovat

Čím jsem starší, tím je to horší...:)

7 Jarda Jarda | 11. srpna 2017 v 19:00 | Reagovat

Hezký článek Joino! :-) Pravdou je, že se počítám a víceméně patřím mezi "ultra" drsňáky, ale přesto musím připustit, že kdykoliv si vzpomenu na ... tak je mi moc smutno :-(

8 Čerf Čerf | E-mail | Web | 11. srpna 2017 v 20:10 | Reagovat

To já se přiznávám, že se dojmu velmi, velmi snadno a někdy jsem sám na sebe až rozčilený, jaká pitomost mě občas taky dokáže dojmout. Ale co s tím nadělám? Tak si říkám, že je pořád lepší tvrdá hlava a měkké srdce než naopak :-).

9 Eliss Eliss | Web | 11. srpna 2017 v 20:59 | Reagovat

Opravdu nikdo by se neměl stydět za své pocity a slzy :)

10 Joina Joina | Web | 12. srpna 2017 v 9:21 | Reagovat

Tak to jsem ráda že nejsem sama :)
Děkuji za komentáře.

11 NaTyy NaTyy | Web | 13. srpna 2017 v 13:49 | Reagovat

Jo, také takové znám :) Opravdu by se muži stydět na slzy neměli, je to normální. Navíc pláč uvolňuje celé tělo a člověk se pak cítí výrazně lépe. Další super článek :))

12 Sayuri Sayuri | E-mail | Web | 13. srpna 2017 v 14:23 | Reagovat

Skvelý článok a ja naprosto súhlasím. Nechápem, prečo by aj muži nemohli plakať a byť dojatí. Práve naopak, mne sa páči ak aj muž vie prejaviť svoje slabosti, je to rozromilé. A hlavne ked ho dojmú deti alebo manželka. To je také pekné.

13 Magicmax Magicmax | Web | 13. srpna 2017 v 16:58 | Reagovat

To může občas pocítit i normální nepřecitlivělí člověk. :) Jsi zdravé děvče, co to má v hlavě v pořádku. :) Máš za čím stát.
Filmy jsou občas tak dobře dělané, že se prostě člověk neudrží. :) Já jsem včera plakal u normálního dílu Phinease a Ferba. Mně přišlo, tak krásné, že zachranují Vánoce a přitom v každém druhém filmu zachranují Vánoce. :D Měl bych cítít, že to chci přepnpout ale normální není to co vám říká jen rozum. :)

14 Lucienne Lucienne | Web | 14. srpna 2017 v 23:59 | Reagovat

Tak to je opravdu moc pěkný článek. Citlivka jsem teda taky strašná. :) A jinak s tebou souhlasím, taky jsem poznala pár kluků,chlapů, co vypadají jako drsňáci, ale taky mají city a jsou citliví. Myslím si, že to je na nich i roztomilé v nějaké pěkné situaci, kdy ukážou své city. Např. svatba, narození dítěte atd.. Pěkný den přeji. :)

15 Ježurka Ježurka | Web | 15. srpna 2017 v 13:13 | Reagovat

Souhlasím s tím, že se má i chlap vyplakat, nedusit to v sobě. Maminka říká, že tatínek nikdy neplakal, vše v sobě dusil a pak dostal infarkt. Zemřel poměrně mladý.

16 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 16. srpna 2017 v 11:58 | Reagovat

Tohle je hroznej problém, že jim od malička furt někdo říká, že chlapi nebrečí a chlapi nejsou citliví, no jenže bez citů nemůže žít ani chlap a když pak přijdou, tak se s nimi neumí vypořádat. Jedna věc je nedávat najevo, ale druhá a bohužel častá je neumět s nimi vůbec pracovat...

17 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 16. srpna 2017 v 12:39 | Reagovat

Na jednu stranu mi je chlapů líto, na tu druhou jim trošku závidím.
My ženy jsme hodně emotivní.
První krůčky našeho dítěte, první zoubek, první slovo...
To všechno je pro nás strašně moc, obrovská radost...
Chlapi řeknou, že zubů ještě bude, chodit bude celý život a hubu taky nezavře.
Maj pravdu.
Ta radost, ta je jen naše, že nská, oni to neumí a proto je lituju.
Na druhou stranu, právě i naše bolesti jsou pro muže dost často nepochopitelné.
Dítě nenapsalo z tábora, co se asi děje?
Miláček je poprvé ve školce, jestlipak mu není smutno?
Tohle zase bolí jen nás, ženy. Chlap to necítí...
Tohle jim závidím.

Ale ano, i muži umí plakat.
Umí plakat bolestí i radostí, dojetím nad ziskem i nad zrtátou...
Jen už to musí být, aby se jich to tolik dotklo...

18 Papája Papája | Web | 16. srpna 2017 v 14:11 | Reagovat

tak já jsem citlivka až to bolí :D

taky bych u chlapů někdy uvítala slzy, uklidní je to stejně jako ženy, ale ne oni musej být tvrďáci... já viděla brečet tátu, co si pamatuju, jen jednou, když nám umřel děda (jeho tchán) a před tím měl na krajíčku, když ho "vyhodili" z práce (po dlouhé době našel pro něj kvalifikačně vhodnou práci a pak ta firma zjistila, že v tom maj bordel, že jeho pozici vlastně nepotřebujou)

19 Jana Jana | Web | 16. srpna 2017 v 14:18 | Reagovat

Slzy u mužů neznamenají slabost, ale to že jsou taky jen lidi :) já se nepovažuju za citlivku, ale když mám své dny tak to skoro vždycky nemám k bulení daleko :(

20 Anita Anita | E-mail | Web | 16. srpna 2017 v 14:23 | Reagovat

Ačkoli to tak navenek nevypadá, v některých případech jsou muži citlivější než ženy. Jen to dusí v sobě. Raději jsou viděni jako ti drsňáci.
Když jsem viděla brečet svého otce, dojalo mě to. Vím, že za sebou nemá úplně lehké věci a vím, že se mu vždy zaručeně uleví, když to všechno jde ven. A tak to má být. Nejsme roboti.

21 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | Web | 16. srpna 2017 v 20:18 | Reagovat

Někdy stačí jenom říct, že za ně tu cibuli do guláše dokrájíme...

22 Snílek Snílek | E-mail | Web | 16. srpna 2017 v 22:19 | Reagovat

Já jsem taková rozbitá citlivka :D zatímco mě dokáže k slzám dohnat každá druhá dojemnější scéna ve filmu, ve skutečnosti jsem dost velký cynik. Možná právě proto, že je to jen ve filmu a není to skutečné, mě to dojímá. Ve skutečnosti totiž takoví lidi nejsou.

I kluci by ale měli být citliví - ale zase ne moc. Možná to mají jiné holky jinak, ale nemohla bych si začít s někým, kdo toho nabrečí víc než já.

23 Steeve X Steeve X | Web | 17. srpna 2017 v 18:16 | Reagovat

Ty komentáře... je mi jasný, že většině holek přijde normální, když kluci brečí. Normální to nepříjde většině kluků. V tom je taky ten problém. Když je příslušnost k pohlaví měřená tím, jak velkej si zmrd, svět už je holt takovej.

K tomu článku; Lidi nejsou takoví, jací se na první pohled znají. Pecka. Velkej objev. Snad to je přínos i pro tebe. Možná, že když se navzájem přestaneme soudit už při prvním pohledu, bude prostor i pro to milé zeptání se dědečka, jak že se to má.

Všichni sme jenom lidi, neříká se to jen tak. Myslím, že jsme všichni cíťové vpodstatě stejní, jen to někdo umí o trochu líp skrývat - a někdo to holt skrývat i musí.

24 Lady Lenna Lady Lenna | Web | 17. srpna 2017 v 21:01 | Reagovat

Já jsem hrozně přecitlivělá :D muži mají také emoce, ale většinou se jim odmala říká, že brečet nemají, podle mě to není správné. Každý někdy brečí. Hezký článek :)

25 nezenska-svine nezenska-svine | 18. srpna 2017 v 14:22 | Reagovat

Ač jsem děsná šulina mnohdy bez citu, teď mě to jaksi přepadá častěji a slzy mi vskočí do voka při čemkoliv. Je mi z toho stydno a nechci, aby to někdo viděl. Třeba o zachráněným štěněti, nebo že se někomu prostě něco povedlo. Ale chlapy v okolí, kteří by brečeli, nemám a proto nejsme zvyklí brečet. Nikdo.

26 jk-art jk-art | Web | 18. srpna 2017 v 18:03 | Reagovat

Krásně napsaný článek. :) Musím jedině souhlasit.

27 Kim Lula Kim Lula | Web | 18. srpna 2017 v 18:46 | Reagovat

To já jsem tak zvyklá na brečící chlapi, že mi přijdou divní spíš ti nebrečící. Ale jo, máš pravdu :)

28 Alexandra Alexandra | Web | 20. srpna 2017 v 20:57 | Reagovat

Toxická maskulinita bohužel vede muže k pokřivenému pohledu na svou identitu. Naše kultura, který projev citů odsuzuje jako čistě ženskou věc, tomu vůbec nepomáhá. Pláč není projev slabosti, rozhodně ani ne u mužů.

29 Vendy Vendy | Web | 27. srpna 2017 v 16:27 | Reagovat

Taky mě leccos dojme. I když více ve filmech, než ve skutečnosti, protože lidé živí mě spíš většinou dopalujou :D. Ale někdy jsou situace, kdy si říkám, proboha, co kdy v životě komu udělali, že se na ně všechno valí...
Chlapi většinou nebrečí, ale myslím, že v důležitých okamžicích, když pustí slzu, tak na tom není nic divného. Spíš jsou situace, kdy je divné, když slzu neuroní.

30 Vendy Vendy | 27. srpna 2017 v 16:28 | Reagovat

Dodatečně - myslím, že nejsi přecitlivělá, jsi jen citlivá. Což je dobře, protože necitelných mrch se ve světě pohybuje dost, takže zaplaťpánbu za člověka, kterého dokáže něco dojmout a který dokáže něco cítit.

31 rainorchid rainorchid | Web | 1. září 2017 v 10:36 | Reagovat

Pekne napísaný príspevok :) A veľmi sa mi páči odkaz/poučenie na konci článku :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


-- Moji SB :) .........Oblíbené blogy, které velmi ráda navštěvuji --
- Kilari .......... ......... . http://alfirin-v.blog.cz/ .......... ...... http://kreperat.blog.cz/
- Sayuri ........... ........ http://iris-woman.blog.cz/ .......... .... http://jezura.blog.cz/
- Ichi ......... ......... ..... http://pvapenik.blog.cz/........... ........ http://karinlife.com/
- ............ ........... .......... .......... .......... ........... ....... http://willieho-skaza.blog.cz/
- .......... ......... .......... .......... ........... ........... ........... .......... http://pufflie.blog.cz/
- .......... ......... ......... .......... A další blogy ......... ......... ......... .......... ..........

:první blog :Moje ikonka :)