Leden 2018

TT: Bát se, je lidské...

26. ledna 2018 v 18:23 | Joina
... ale jenom těch věcí, které připadají reálné.

Někdo má pro strach uděláno a nezatěžuje se tím. Jiný se s ním pere celou věčnost. Já mám strachů hodně, ale povídat vám o nich nebudu. Aby to věděla skoro celá naše republika, to se chlubit nemusím.
Podle mě by se tím člověk neměl rozptylovat, poslouchat lidské zoufalé kňourání, které nás vystraší.
Nemyslet prostě na nic, co v nás vzbuzuje ten strach. Nesmíme si ho do sebe vsugerovávat, jinak se ho jde těžko zbavit. Právě zrovna s jedním strachem jsem se prala dva roky zpátky vždy v lednu a únoru.

50 tisíc...

17. ledna 2018 v 15:23 | Joina
Vítám vás, čtenáři

Konečně po XX letech jsem docílila 50 000 návštěvníků.
Takové menší zklamání je, že jsem tuhle událost a to velké číslo čekala už koncem roku 2016. Bohužel, nárůst čtenářů zpomalila moje neaktivita. A dala jsem si slib, že teprve až docílím tohohle velkého čísla, trošku omezím blog. Ale jak se koukám, moje aktivita je nadále nízká.

Kdybych neměla žádné zdravotní problémy, chuť do psaní by byla o trošku větší. Nemluvě o tom, že mě i trošku více zaměstnávají okolní věci kolem baráku, studia i práce.


Keksíku, dáš si keksík?

13. ledna 2018 v 14:10 | Joina
Ahojte a zdravím všechny kolemjdoucí i ty, kteří čtou momentálně tento článek.

Ehm, á pšik.
Konec otálení, takže - Ahoj jsem Keksík, jsem nový spolubydlící u mojich nových majitelů. Nemyslete si o mě nic špatného. Je sice pravda, že jsem kratší dobu byl toulavý kocour, jelikož můj páníček se o mě už nemohl starat, tak mě vyhnal do neznámého světa. Sám jsem překvapen, že jsem tam zvládl přežít, jelikož vůbec nejsem lovící typ. Živil jsem se po domech a tahle veškerá cesta mě zavedla za Martínkou a její rodinou. Blouděním na ulicích jsem vyhubl, ale teď jsem zase fešák :)
Asi rok jsem k nim potají chodíval vyjídat mističku se zbytky jídla, která byla vždy připravená u vchodových dveřích do baráku. Vždy mi tu chutnalo. Později jsem se odprostil od strachu a pozoroval jsem je z trošku větší blízkosti, že i oni si mě už všimli.

Když lenochod spí

4. ledna 2018 v 18:08 | Joina
Zdravíčko, čtenáři :-)

Uplynulo X dní odpočinku. Dny zmatků, nervozity, ale i radosti a malinké kapičky štěstí.
Ani nevíte, jak moc jsem se těšila na ty vánoční dny klidu a míru. Plány mi překazil můj aktuální zdravotní stav, ale nebojte se, jsem už na tom lépe a dobíjím si svoje nové síly. Také jsem se trošku rafla s přítelem a začínám vidět, že mám stále mnoho nedodělaných věcí, které měly být už dávno hotové :(

Ale jdu se s vámi hlavně podělit o příjemné chvilky. Příjemné chvilky mlsání, procházek a odpočinku.