Březen 2018

A kde jsou kuřátka?

31. března 2018 v 16:22 | Joina |  Aranžma a kreativita
Jaro sílí, lidé líní a já pomalu dostávám kreativního ducha. I když skoro po celé republice je vypuklá chřipka. Je hrozné, když všude slyším to chrochtání s kašláním. To je náznak toho, že jaro už tu doopravdy je. Ty malé teplotní výkyvy nám neuškodí a bude se už jenom oteplovat a radovat :)

Blížící se změna

24. března 2018 v 15:14 | Joina
Zdravíčko čtenáři :)

Opět přicházím s další menší změnou.
Mohu ujistit své čtenáře, že nehodlám skončit s blogem, ani se stěhovat někam jinam. A teď přemýšlíte, co ze mě asi vyleze. Nečekejte nic dramatického - pouze chci, aby jste o tom věděli.

Dlouho přemýšlím o novém kabátku blogu. Už jsem nějaké změny udělala. Toho jste si asi již všimli. A jak jsem tu sdělovala, že si vytvořím nový blog "o pečení", tak v dohledné době to bohužel nehrozí! Jelikož se mi nahromadilo hodně starostí, jak ohledně zaměstnání tak i ohledně mého zdravotního stavu. Rozhodla jsem se, že pokud to dobře půjde, možná za nějaký ten měsíc by to tu mohlo vypadat trošku jinak.
Opravdu jsem to podcenila, abych se starala o dva blogy najednou, takže i přesto zkusím udělat nějaké změny.

Uvidíme, jestli to bude k něčemu dobré :)

Vzpomínky nejenom ve fotografiích

18. března 2018 v 21:55 | Joina |  Příběhy ze života
Je tolik vzpomínek, které bych velmi ráda zase prožila znova a znova. Bohužel, už nikdy to nebude tak pěkné, jako ten první moment, kdy jsem se tenkrát cítila tak skvěle.
Ještěže máme ty fotografie a jednou za čas na něco z nich můžeme vzpomenout. Stane se, že né každé vzpomínky jsou vloženy do fotografií. Tím pádem je musíme zaznamenat písemně a nebo si je uchovat ve své mysli.
Né všechno se mi už dobře vybavuje. Proto je nejlepší si to někam zapsat, kde ani inkoust od pera nevybledne a virus z počítače nesmaže.
Velmi ráda si vzpomínám na život na střední, když jsem dělala svůj druhý obor, aranžérku. Náhodou se tam sešel skvělý kolektiv a prožila jsem příjemné momentky s holkama. Né v každé třídě se najdou děcka, aby spolu kladně vycházela.
Naše školní výlety, ty za to stály :) S naším skvělým třídním učitelem, který nás měl všechny tři roky, bylo o zábavu postaráno.
Třeba tenkrát, když byl konec druháku a třeťáku, abychom vypnuly hlavu od
učení na závěrečky, jely jsme na túru na dvě skvělá místa a o tom vám dnes tak trošku povyprávím.

Blogerský svět

14. března 2018 v 18:51 | Joina
Jsou tomu asi tři roky, co jsem si uvědomila, že kolem mě na internetu je plno blogerských duší, různě zaměřených.
Málo s kým bych si stejně rozuměla.
Našla jsem, že minimálně pět blogerek je mým vzorem. Cat and cook, Siren no a ten zbytek? Místo toho abych si jejich stránku uložila, tak jsem si štrádovala dál a prohlížela další blogy.
Pár blogerek mě donutilo se nad sebou zamyslet, jak vedu svůj normální život a jestli ho nemám změnit. Dodává mě to také trošku k většímu sebevědomí a k lepšímu psaní. Když vím, že je plno podobných lidí, kteří jsou lepší než já a já bych třeba taky taková mohla jednou být. Hlavně v oboru cukrařiny či floristice. Ale to by mě taky nemohly odrazovat různé řeči.

Nejhorší, co je na tomto světě špatné, je to, že u většiny lidí nepoznáme jejich pravou tvář a za většinu blogů se skrývá úplně někdo jiný, jelikož lidi si hrají na něco, co nejsou. Mezi námi je dost nepřejících a závistivých. Zatím jsem takových blogerek poznala málo, ale určitě je takových více. Ale vím, že zde je i dobro a že si tu lidé i navzájem pomáhají :)

Nevěřila bych, kolik tu v ČR píše blogerek na moje zaměření, pokud bych je nenašla na vlastní oči. Tím mi to ukazuje, že mezi nejlepší blogerky patřit asi nebudu, protože mám větší nedostatky. Ale hlavně musím blogovat z radostí a ne z donucení, že jsem článek ještě nepřidala.


Přeji pěkný večer a myslete pozitivně a nad ničím nevěšte hlavu :)

A byla jsem mokrá

8. března 2018 v 18:17 | Joina |  Příběhy ze života
Čekám teplé dny, o kterých se tu poslední dobou tak pěkně mluví. Chtěla bych si zavřít oči a když je otevřu, byla bych na zcela jiném, a to slunečném místě, kde by asfalt pálil do holých chodidel a mohla bych se s kamarádkou navzájem stříkat hadicí.



Zimní ráno

4. března 2018 v 17:36 | Joina
Před třemi týdny jsem se konečně probudila do překvapivě jasného rána, a když jsem v šest hodin ráno odcházela na autobus do školy, byla teplota -5°C.

Uvědomila jsem si, že po třech studených měsících opět slyším jásavý ptačí zpěv, který nesměle oznamoval nenápadně se vkrádající jaro.
V dálce za zasněženými kopci byl shluk mlhy a tmavého mraku, který na první pohled vypadal nevinně, ale v hloubce jeho nitra se mlha a tmavý mrak prali o první místo, který z nich se do mého okolí dostane dříve.

Zatím pomalu zářivé sluníčko vykukovalo z jiného kopečku a zpříjemňovalo mi to chladné ráno. Bylo mi hej, když jsem pozorovala východ slunce přes domy, kde nedaleko stál i holý strom jako ta nejkrásnější solitéra. Byl to docela zážitek vidět takový nezapomenutelný moment :)

Tužkou k uklidnění

1. března 2018 v 16:23 | Joina |  Kresba a malba
Zdravíčko, čtenáři,
po menším nachlazení opět přidávám další článek, jehož téma je pro mě skoro jako zrozené. Akorát nepíši o tom, o čem jsem původně chtěla. Ještě mi není zcela dobře, tak musím pomalu.

Proč tužkou k uklidnění? Protože je to dobrá terapie na uklidnění i uvolnění, tedy alespoň pro mě.
V zimě a nebo při zataženém počasí, když se s někým pohádám, či prostě pro dobíjení energie a abych měla více chutě na jiné věci...





:první blog :Moje ikonka :)