CdA pokračuje 2/7

14. října 2018 v 15:41 | Joina |  Moje kniha a příběhy
Přeji všech pěkný nedělní den.
Přicházím s dalším pokračováním o R.J. Lupinem, který se objevil né vlastní vinou na úplně neznámém místě.


2. PROBUZENÍ LUPINA


Lupinovi mezi prsty rukou mizely poslední zbytky mlhy, a přitom neměl ponětí, co se vlastně stalo. Připadal si jako opuštěný strom uprostřed širých lánů. Nenadále ho rozbolela hlava.
"Jau!" Musel se chytnout za hlavu a sednout si.
"Johne, slyšíte nás? Johne!"
Z ničeho nic uslyšel tichý pánský hlas. Rozhlížel se kolem sebe, ale nikoho neviděl. Za chvíli ho ozbrněly ruce.
"Co se to do háje děje? "Je tu někdo? Kdo to tu mluví?"
Po chvilce slyšel další dva hlasy. S vykulenýma očima se rozhlížel po místnosti.
"Koukejte, probral se, asi otevírá oči," bystře prohlásil profesor Beery.
Lupin se probírá zcela zpocený na ošetřovně. Vidí, jak ho pozoruje deset očí.

Viděl je matně, proto musel více zamžourat očima.

"Pane Remusi, je vám dobře? Moment skočím pro vodu," špitla madam Pomfreyová.
"Lupine, dost jste nás všechny vyděsil, co se to tam vůbec na té chodbě stalo? Jsme v pohotovosti, ale nevíme, co se stalo a koho máme hledat, jako kdyby se po dotyčném slehla zem … Jejda pozor, nehýbejte se, máte otřes mozku," Severus přišel k němu blíž, a pomohl se mu narovnat.
"Já ani nevím, nicméně nic si nepamatuji. A co Marťa, je tu?"
"Lupine, Vy jste se asi nějak moc musel praštit do hlavy, ne? Byl jste skoro čtyřiadvacet hodin v bezvědomí. Martina tu není, ani nebyla. Přece jsme se domluvili, že k nám bude jezdit jednou za rok a já jí dopravím sem. Měla by přijet už za osm dní, ale díky těmhle komplikacím nevím, co mám dělat. Přemýšlel jsem, že bych jí ubytoval v Prasinkách u bývalého profesora Browna se kterým mám dobré vztahy. Nicméně musíme také vyřešit tu věc, že musíme najít toho nebo ty zloduchy, co Vás omráčili, nepamatujete si na něco podezřelého?"
"Vypadá to, jako kdybyste si myslel, že jsem toho všeho příčinou. Ale to se mýlíte! Vlastně jo, vybavuje se mi, než mě tajemná postava odmrštila, zaujalo mě něco stříbrně zářivého na jejím krku, jako nějaký magický řetěz. Měl jsem v tu dobu divný pocit"

Oba dva přemýšleli o minulých nehezkých událostech a Lupin se pomalu zotavoval.

O pět dní později, co se mu udělalo lépe, již chvátal za Brumbálem. V tom okamžiku ho chytly křeče do břicha.
Opřel se o zeď a zkoušel se zhluboka nadechnout, přitom ho rozbolela opět hlava, jako kdyby se do ní uhodil. Poklesl v kolenou, a v duchu věřil, že to brzy přejde. Ne - ne - ne, nemohu se zde přeci proměnit, co se to do háje se mnou děje!?
"Lupine, co se Vám děje? Prosím, zvedněte se! Překonejte to, takhle Vás nikdo nemůže vidět!" Snape, který k němu přiběhl, mu pomáhal vstát a odvedl ho k sobě do kabinetu. Sice Lupina moc nemusí, ale musel mu pomoci, kdo ví, kvůli čemu je mu tak zle.
"Nutně jsem potřeboval mluvit s Brumbálem! Ach jo, já si na tu příšernou bolest nikdy nezvyknu. Proč zrovna já se musím měnit."
"Nebojte se Lupine, když se budete držet Armandových rad, bolest bude mírnější. Vyděsil jste mě! Myslel jsem, že se Vám zhoršil zdravotní stav po tom, co se tu nedávno stalo. A abych nezapomněl, už za tři dny přijede Marťa. Vyzvednu jí na nádraží a nocovat tedy bude u profesora Browna," zamyšleně se podrbal na bradě.
Čas plynul a Lupin se Snapem osnovali plán proti temné síle, která opět pronikla do Bradavic.
"Vás dva jsem už dlouho neviděl při sobě, copak se děje, že si zase něco šuškáte?" oslovil je Snatcher, který potkal známou dvojici bavící se u vstupu do Bradavické školy z nádvoří.
Prošel kolem nich a zarazil se. " Vlastně pánové, já bych vám klidně s něčím mohl pomoci. Nemusíte tu šeptat, já o tom už taky leccos vím! Myslíte si, že ředitel mi to neřekl!? Každý profesor to musí vědět, když se v Bradavicích něco děje."
Oba dva se na něj zmateně podívali.
"Pane Snatchere, když to již víte tak hledejte něco podezřelého, ne? A omluvte mě, mám teď něco důležitějšího na práci, než se bavit s Vámi," pronesl výrazným tónem Severus a odešel do svého kabinetu.
"To byl takový vždy? Řekl bych, že za to může moje pověst z minulého roku," povzdychl profesor Snatcher.
"Pane Scabiore, nepoddávejte se tomu tak. Přednější je vyřešit to, co nás tu teď trápí. Co třeba pan Macnair? Nevíte o něm něco zajímavého?"
Zatím Severus doběhl do kabinetu. Měl plno starostí, ale na tváři se mu pomalu začal rýsovat nenápadný úsměv. Myslel totiž na mě a váhal, jestli mě má sem vůbec vzít.
Na zamýšlenou cestu bylo všechno připraveno. Nyní zbývalo říci něco důvěrného Brumbálovi. Stojí už za dveřmi kabinetu a zamyká ho. Když v tom za svými zády slyší jemné zafunění.
"Snape, zastavte se! Jsem rád, že jste nikam neutekl! Chci říci, ať jedete pro Marťu. Já se Snatcherem a spol všechno rychle vyřešíme. Pravděpodobně víme, kdo v tom má prsty, tak až přijedete, bude to tu jako dříve. No doufám ..."
"Jste si jistý, že mou pomoc nebudete potřebovat? Já bych svou cestu klidně o pár dní odložil. A nějak rychle jste Snatcherovi odpustil, když se tak kamarádíčkujete."
Lupinův pohled na Severuse byl takový nevyzpytatelný, že nevěděl co si má o něm myslet. Snape byl trochu z toho všeho rozhozený, ale v duchu si říkal, že tam pojede, a časem uvidí, co se stane.
Ve velkém sále se pomalu scházeli skoro všichni profesoři, seděli za jedním velkým stolem a radili se, proti zlé síle.

Pokračování příště
 

18 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Zaujal tě můj příběh, který jsem tu zveřejňovala, posledních pár let? Jménem Cesta do Anglie?

Ano zaujal mě
Něco mě v něm zaujalo více, něco méně
Moc mě to nenadchlo. Takže ne

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 14. října 2018 v 19:13 | Reagovat

zaujal.

2 Jarda Jarda | 14. října 2018 v 19:18 | Reagovat

Ano, Tvůj přběh mě Joino zaujal, neboť je napsán/vyprávěn zajímavou a poutavou formou!😎😇👍✌️

Přeji Ti, aby jsi psala ještě mnohem lepší a zajímavější příběhy!😎😇👍✌️

3 Marčélla Marčélla | E-mail | Web | 14. října 2018 v 19:47 | Reagovat

Musela jsem si zpětně přečíst předešlé příběhy, abych byla v obraze. :-)
Tak jsem zvědavá na další díl. Proč mám pocit, že se kletba na Lupina nějakým zázrakem odstraní? :-D :-)

4 Joina Joina | Web | 15. října 2018 v 8:21 | Reagovat

[1]:[2]: Děkuji za komentáře.

[3]: už jsem nad tím přemýšlela, ale bohužel zatím mě nic nenapadlo, jak toho docílit.

5 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 15. října 2018 v 9:49 | Reagovat

Budu muset někdy zajet doBradavic......pres Kocourkov a Dolni Kotehulky to prý není daleko....

6 Jarda Jarda | 15. října 2018 v 15:00 | Reagovat

[5]: Zapomněl jsi kámo na Ouholičky!😃

7 karlik karlik | 16. října 2018 v 9:52 | Reagovat

Dobrý díl. Ten Lupin má ale problémů.
Už dlouho jsem tu nebyl, musím si jít přečíst předchozí díly.

8 Sugr Sugr | E-mail | Web | 18. října 2018 v 18:13 | Reagovat

Lupin zaujal. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama