Život v knize

1. června 2019 v 10:29 | Joina |  Příběhy ze života
Čtení knih nikdy nebyla moje silná stránka. Každou povinnou četbu jsem tak nějak prolistovala, sepsala pár bodů a odevzdala to. Ještě si pamatuji, jak jsem patřila na prvním stupni, základní školy k těm, co si půjčovali jednu knížku za druhou. Postupem času jsem na čtení zanevřela. A jak to u ostatních bývá, i mě dostihla lenost.
Je pravda, že jsem jednou za čas něco přečetla, ale nijak extra mě to nebavilo, takže ani z toho děje jsem nic neměla.

Až minulý rok na konci léta.
Trochu je divné, že jsem lásku ke knihám poznala až teď, ale jednou to prostě muselo přijít. A jsem ráda, že to nepřišlo, třeba až ve čtyřiceti. Někoho knihy nenadchnou ani za celý život.


Nejsem si jistá, jestli to není tím, co jsem slyšela od mého doktora, nebo mnou samotnou, ale minulý rok jsem se do toho čtení prostě dala a naštěstí se mi toho nechce pustit. Ale i čtením se dá paměť procvičuji.

Patřím k těm, co čtou dobrodružnou historii až fantazii. Před nějakým měsícem jsem se poprvé po dlouhém rozmýšlení rozhodla, že vyzkouším nějakou červenou knihovnu. Úplně jsem si nebyla jistá, co od toho mohu očekávat. Protože jsem si vždy představovala prostě nějakou více ostřejší erotiku a ja zrona na takové čtení nejsem. Zjistila jsem, že né každá taková knížka musí ty body obsahovat. Prošmejdila jsem mamčinu větší knihovnu a dala se do bedlivého hledání, která knížka by na první pokus mohla být ta pravá. A asi jsem ji i našla.
Kdy mladá lady dostala od krále privilegium, kdy si mohla sama vybrat budoucího manžela. Slečinka, ale netušila, jaké těžkosti jí to přinese. Moc nápadníků najednou, všichni toužili po jejím majetku a ona na všechno sama, proto si našla hradní stráž, která jí ve dne i v noci hlídala.

Už od první stránky, jsem knihu nemohla pustit z ruky. Nevím proč, ale hodně mě zaujala. Romantika přišla tedy až skoro ke konci, ale i tak to byl děj napínavý a dobře čtivý. Je hodně těžké si vybrat knížku, aby už od první kapitolky zaujala. U mě se tak stalo :)

Knížka mě hodně svým dějem upoutala a už ve čtvrtině knihy jsem zpozorovala, že začínám mít pocity, které jsem měla před pár lety. Začala jsem knihu natolik vnímat, že jsem v knize viděla odraz mé minulosti, dokonce i část mé přítomnosti. Připomnělo mi to chvíle, na které zkouším zapomenout a nebýt knihy by se to možná i povedlo. Ale chybami se člověk učí.

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Marčélla Marčélla | E-mail | Web | 1. června 2019 v 10:46 | Reagovat

Já jsem toho taky moc nenačetla a začala jsem až v pozdějším věku. Ale i teď si vybírám knihy, které mě zaujmou, nebo spíš ty, které potřebuji dostat do hlavy kvůli mým koníčkům. :-)
Možná sis tu knihu vybrala právě proto, aby jsi se s minulostí srovnala, odpustila a možná v tom našla něco pozitivního. Jak se říká všechno špatné je pro něco dobré, kdoví. :-)

2 Čerf Čerf | E-mail | Web | 1. června 2019 v 11:58 | Reagovat

Však to že si čtenář sám domýšlí kontext děje a projektuje si do něj v duchu vlastní zkušenosti a zážitky, je veliká výhoda čtení knížek.

3 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 1. června 2019 v 12:37 | Reagovat

Odtud už je jen krůček k tomu, začít si knihy psát sám/a.

4 TinaMar TinaMar | Web | 3. června 2019 v 15:06 | Reagovat

Děkuji všem za komentáře :)

5 Sugr Sugr | E-mail | Web | 3. června 2019 v 20:20 | Reagovat

Na čtení knih bohužel nemám čas, bohužel.

6 vecne-zamilovana-naivistka vecne-zamilovana-naivistka | Web | 5. června 2019 v 23:47 | Reagovat

Já byla vždycky úplný opak knížky byly můj život a můj smysl života už od co jsem se naučila číst :D Už na základce jsem měla vždycky nejdelší čtenářský deník a chodila do knihovny každý týden :D To až ted pár let jsem to začala zanedbávat, ale i přesto ráda pořád někdy něco přečtu :) Jak píšeš že Tě zaujala od první kapitoly, tak to mě opravdu hodně zaujala knížka Jen jeden den a na druhý díl Jen jeden rok jsem musela čekat na vydání a nemohla se dočkat :D Oba dva díly fakt doporučuju nic tam nechybí, osudové setkání,zápletka i ta romantika :)

7 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 12. června 2019 v 20:14 | Reagovat

Ano člověk si při čtení vybavuje a pronikuje vlastní zážitky, ať chce nebo ne

8 Jarda Jarda | 2. července 2019 v 1:29 | Reagovat

Červená knihovna je víceméně ženská pornografie! I když v poslední době nemám bohužel dostatek volného času na čtení knih, přesto mohu prohlásit, že v mé docela rozsáhlé knihovně se vyskytují tituly, které bych nikomu a nikdy nepůjčil (skvělá díla)! Líbí se mi, že jsi objevila krásu tištěných knih a ...!

9 Vanda Vanda | Web | 7. července 2019 v 1:30 | Reagovat

Mě knihy zprotivila škola a čtenářské deníky... Pornografie je dneska úplně všude, červené knihovny nevyjímaje

10 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 9. července 2019 v 21:40 | Reagovat

Když to srovnám s několika lety nazpět, četla jsem určitě víc, než nyní. Někdy si říkám, jestli to není dobou - myslím tím náhlý vzestup techniky, stále nových mobilních telefonů a tím větší fixace na ony přístroje.
Také si vzpomínám, že v období maturity, kdy jsem musela - což pro mě bylo opravdu nepříjemné - přečíst určitý počet titulů, které jsem vůbec číst nechtěla - se mi čtení obecně trochu zprotivilo. Avšak jen dočasně.

Teď o prázdninách se to snažím napravit a zatím se mi to docela daří, jde o to se opravdu aktivně zajímat o to, co si člověk přečíst touží, co ho fascinuje a vždycky se něco najde :).
A co víc, čím víc čtu, tím mám otevřenější mysl a představivost se přímo dere na povrch :).

11 TinaMar TinaMar | Web | 10. července 2019 v 14:30 | Reagovat

[10]: Jestli si myslíš, že se četlo dříve více, je to možný, ale ja to i tím jak si to člověk nastaví. Jak vhodnou a náročnou má práci. Já  chytrý mobil sice mám, ale vše tam mám zabloklé a internet nevyužívám. Dotyčného pokud knihy zajímají vždy si aspoň chvilku najde na čtení...hmm?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama