TT: Jak jde čas

29. prosince 2019 v 8:00 | Joina
Roky přibývají a než se nadáme všechno se změní k nepoznání. Každý kout naší přírody se mění, i my se měníme. No prostě všechno a všichni se jednou změní. Ať to má na nás dobrý nebo špatný vliv.


Psal se rok 1953, kdy můj pradědeček a můj děda, ještě malý hoch s dalšími lidmi dostavěli jejich vysněný dům. Žilo jich tam pět. Měli ohromnou zahradu, kde pěstovali malý dobytek, plno nádherných květin, ovocných stromků a zeleniny.
Až děti trošku vyrostly a dospěly, odstěhovaly se, se svými rodinami. Prababička s pradědečkem v něm přebývali pospolu, ještě mnoho let. V roce 1991 pradědeček umřel a prababička zbyla na domeček úplně sama. Během té doby se jí zmenšila zahrada na polovinu a nyní na bývalé zahradě je prostor pro cvičení hasičů a parkoviště. Pomáhaly jí děti se svými rodinami. Já jsem za ní pravidelně také chodívala a občas jsem vypomáhala. Ještě měla takový ten starý nábytek, kde vařila ještě na takových starších kamnech a měla suchý záchod bez splachovadla. A až za několik let jí děti udělaly záchod se splachovadlem a za delší dobu si navykla na něj chodit. V roce 2014 prababička zemřela. A tři sourozenci se měli rozdělit o její majetek. Potom se jeden z nich rozhodl, že by bylo dobré baráček prodat a také se tomu tak za rok stalo. Stál tam až do listopadu tohoto roku. Pořád jsem si říkala, že by bylo dobré si ještě na dálku zdokumentovat památku jejího baráčku. Snad nikde na fotografii ho nemáme celý. Asi před dvěma měsíci ubyla jedna místnost. Potom za nějaký týden střecha, okna a všechny stěny. Nyní tam jsou jenom základy a asi se začne stavět nový dům nových majitelů. Vždycky, když jsem vykoukla z okna na jihozápad, viděla jsem její žlutý domeček, který byl už několikrát přemalovaný a teď tam je prázdno a přijde mi to prostě takové smutné.

A nyní mě zbyly jen vzpomínky.
Na onen baráček, kde jsme se všichni s prababičkou a jejími dětmi scházeli...

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Čerf Čerf | E-mail | Web | 29. prosince 2019 v 11:44 | Reagovat

Když se baráček přestaví, drží se ještě jakástakás kontinuita, ale když se na jeho místě postaví něco úplně jiného, je to samozřejmě mnohem zásadnější zásah. Tak aspoň obraz toho domku s velkou zahradou zůstane nějakou dobu v myslích těch, kteří si ho pamatují. Taky si uchovávám v paměti obraz mnohého, co už dnes vypadá docela jinak, a ty obrazy jsou někdy pozoruhodně živé.

2 King Rucola King Rucola | Web | 29. prosince 2019 v 13:56 | Reagovat

Dobre melancholicka spomienka...

3 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 29. prosince 2019 v 15:34 | Reagovat

Když něco zbudovaného mizí, je mi vždy smutnou u srdce.

4 Mirijam Mirijam | Web | 31. prosince 2019 v 17:35 | Reagovat

Procházím-li kolem bývalého domku, ve kterém jsem žila 18 let a na jehož místě je dnes prázdno, vždy mi píchne u srdce. Původně se tam měla rozšiřovat hospoda, ale z plánů sešlo.  :-)

5 Outcry Outcry | Web | 2. ledna 2020 v 8:11 | Reagovat

Naštěstí se mi nic takového nestalo, je to moc smutné. :-(

6 Janinka Janinka | E-mail | Web | 2. ledna 2020 v 19:36 | Reagovat

Měla jsem to podobně s babiččiným starým bytem, ve kterém bydlela 50 let. Přestěhovala se sice jen o patro výš, ale... chybí mi ten záchod, kde nebylo topení a přimrzal mi tam v zimě zadek, chybí mi to, jak jsem z něj letěla rychle do krásně vyhřátého a voňavého obýváku, starý kredenc, boule na stropě, o které nám babička z legrace vyprávěla, že je od podpatku sousedky, vrzající parkety, snad stoleté vchodové dveře... Je mi moc líto, že tyhle chvíle už jsou pryč.

7 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 5. ledna 2020 v 18:47 | Reagovat

To přijde kiti, když tam, kde si člověk hrál v dětství je najednou cvičák a parkoviště..

8 Marčélla Marčélla | E-mail | Web | 16. ledna 2020 v 9:29 | Reagovat

Je to smutné. Já ráda vzpomínám na dědův barák, který se nakonec prodal, ale je opravený dobře. Jednu dobu jsem kolem něho procházela, a bylo mi vždycky smutno. Teď už jsem dům dlouho neviděla.

9 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 17. ledna 2020 v 9:56 | Reagovat

Viz píseň "Můj rodný dům" zpívaná v četině Pavlem Bobkem..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama